Moje americká karanténa

dne

Přiletí blondýna do Spojených států a myslí si, že během jejího ročního pobytu procestuje co nejvíce volného času a peněz, co jen půjde. Potká ale koronavirus, který řekne: „Ne!“
Zní to jako začátek pěkně trapnýho vtipu? Asi proto, že je to celé dost blbá realita. Ale chápu a vím – mohlo být daleko hůř. Mohla jsem mít teprve pár dní před svým odletem za mým Au Pair životem. Nebo mi ten hnusnej virus mohl vzít někoho z rodiny nebo blízkých. Ale taky by mohlo být daleko líp. Mohla jsem v karanténě uvíznout třeba s Justinem Timberlakem. Nebo žít někde, kam Uber Eats doručuje jídlo z Taco Bell – i když by to znamenalo, že bych během těch několika týdnů v karanténě nabrala zpět svých 14 kilo, které jsem shodila během mých 7 měsíců v USA, protože Taco Bell je prostě, jak říkají Američané, yummy. Taco Bell je láska. Jako Justin Timberlake. Ne, když nosil špagety na hlavě… teď.

Jak trávím karanténu v americké domácnosti uprostřed ničeho? Mívám občas deprese / chutě vrátit se domů / skočit do zdi / sníst balíček mentosek a zapít to colou? To vše a mnohem více se dozvíte v tomto článku.

Pro začátek si však dovolím trochu nastínit, jak naše „dobrovolná“ karanténa vypadá. Od prvního dne, kdy jsme tak nějak samovolně přešli do tohoto stavu uběhl už asi měsíc – držíme tak karanténu celou dobu s Českou republikou, vuhů! Máme to štěstí, že bydlíme na samotě v lese, což znamená, že když nám to počasí dovolí (tady v Oswegu, NY zatím moc teplo není, ale zase skoro obden prší), můžeme chodit alespoň na zahradu nebo na procházky do lesa. V tuhle chvíli je tedy mnohem vyšší riziko, že mě do zadku kousne srnka, než že chytím koronavirus. Host mum těsně před karanténou porodila mého nového host kida, takže je aktuálně na mateřské dovolené. Host dad pracuje z domova. Nákupy nám každý týden vozí z jednoho supermarketu v Oswegu v rámci jejich rozvážkové služby. Nemáme tak skoro žádný důvod opustit dům a vydat se mezi lidi.

Co vlastně celé dny dělám?

Ve všední dny pracuji úplně stejně, jako před karanténou. Od sedmi ráno do pěti odpoledne mám tak na starosti mého host kida. Nebudu lhát – míváme někdy lepší dny, ale pak i takový ty naprosto debilní, kdy mám chuť ho posadit do rakety a vystřelit na měsíc. Někdy celým dnem proplujeme s naprostou pohodou, pečeme cookies sušenky nebo brownies, malujeme, hrajeme si s autíčky, čteme knížky, a máme přitom takovou tu správnou sluníčkovou náladu. Někdy naopak mám dny ve znamení pláče, vztekání, házení jídla na zem, domlouvání… rodiče batolat a ostatní Au Pairky zajisté pochopí. To mám pak chuť mladýmu jenom pustit pohádkový maraton na Netflixu, a jít do svého pokoje utratit veškeré úspory na ASOS (pozn.: e-shop s oblečením a obuví), nebo nějak naznačit mým hostparents, jestli by mi nechtěli darovat ponožku. Čím delší karanténa je, tím častější jsou ty blbé dny. Asi proto, že už mi pomalu dochází zajímavé a zábavné aktivity pro malého pána, a ráno vstávám do práce už jen s myšlenkou „Přežít a udržet host kida celý den naživu“. Oběma nám zkrátka chybí ve volných chvílích někam vypadnout, potkat se s jinými lidmi, a zkrátka celé dny nekoukat akorát na sebe.

Mojí nejčastější zábavou během volna byly a stále jsou The Sims 4, i když teď už ne v takové míře jako ze začátku. Ten pocit, že domácnost opět funguje podle vašich představ, máte dokonalý dům, krásnou postavu, skvělou práci, božího partnera a úžasné děti… Jo, tohle je pro mě něco jako pro vás třeba Ordinace v růžové zahradě. V rámci dlouhé chvíle jsem si ve hře dokonce vymodelovala, jak bych si představovala, aby můj byt vypadal po rekonstrukci, na kterou se s Honzou chystáme po mém návratu domů (pokud mě teda strejdové Donald a Andrej pustí, že jo).Už teď se tak po Skypu hádáme kvůli dlaždičkám v koupelně, jestli koupit sedačku s nožičkami nebo bez (s), nebo jestli pořizovat do ložnice televizi (ne, protože televize do ložnice nepatří a hotovo!).

Co jsem v karanténě, tak jsem se (pro jistotu) vůbec nevážila. Nevím tedy, jak moc se moje váha změnila, ale co vím, tak po týdnu doma jsem začala mít celkem velké problémy se spánkem. Zkoušela jsem to řešit různými způsoby – nepít kofeinové nápoje, pořádně si vyvětrat v pokoji než půjdu spát, dokonce jsem si přestala dávat s mým host kidem během dne šlofíka – což se ukázalo jako největší problém, protože když jsem nespala v noci, tak jsem to předtím alespoň trochu dohnala přes den. Nakonec mi, světe div se, pomohlo začít zase cvičit jógu. Opět jsem si tak připomněla, kolik mám v těle svalů, o kterých jsem předtím neměla nejmenší tušení. Největším topem pro mě ale je to, že si po hodince jógy připadám vždy neskutečně odpočatá, veškerý stres je tatam, přestala mě bolet záda a hlavně – konečně zase spím jako miminko celou noc. I když se mi poslední dobou zdají naprosto šílené sny, ale to už zase odbočuju.

A jak jsem někde ze začátku článku zmínila ASOS, tak mou další velice oblíbenou aktivitou je nakupování on-line. Přísahám vám, že jsem nikdy neutratila za oblečení a boty tolika peněz, jako teď, co jsme v karanténě. A jsem opravdu ráda, že jsem si na začátku pobytu v hlavě nastavila svůj týdenní limit 60 dolarů, protože je mi jasné, že bych jinak celé své týdenní stipendium prošustrovala v těch lákavých výprodejích, které mají na e-shopech snad každý víkend. Přesto mám na cestě už několik dalších balíků, a jak tak zběžně koukám na své oblíbené obchody, tak si jich ještě pár nechám poslat. Holt už možná nebudu moct do konce mého pobytu pořádně cestovat, ale zase až se budu vracet do Čech, tak mi to bude určitě náramně slušet.

Mimo těchto věcí pak dělám ty naprosto běžné, jako sleduju filmy a seriály (střídám Netflix, HBOGo a Disney+), pracuji na svém scrapbooku vzpomínek z Ameriky – jen škoda, že mi k němu v Amazonu nepřibalili i výtvarný talent; čtu knížky, snažím se zlepšovat svou angličtinu, a také přemýšlím nad samostudiem dalšího jazyka. Kdysi jsem se ve škole učila německy, ale dneska se už umím akorát představit a objednat si Bratwurst – na druhou stranu, Němky v naší Au Pair skupině se shodly na tom, že to je velice důležitá věta. Logicky by se mi tak nabízelo oprášit své znalosti z němčiny a trochu se to snažit vypilovat, nicméně mě velice láká italština. Uvidíme tedy, k čemu se v rámci koronanudy nakonec uvrtám.

Jak trávíte karanténu vy?

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s